Intel potreboval uvest produkty s ddr5 jako prvni za kazdou cenu, aby se mohl tvarit, ze je vedouci technologickou firmou. I kdyz bylo jasne, ze cena a dostupnost tech pameti nebudou dobre. Zaroven ale potreboval uvest nove procesory pro bezne uzivatele, pro ktere jsou kapacity i cena ddr5 zbytecne velke.

Pouziti univerzalniho radice, ktery zvladne obe verze pameti se zda byt vybornym resenim. Jenze testy realnych aplikaci ukazuji, ze vysoka propustnost ddr5 pameti ma ve vetsine pripadu jen mizivy prinos. A to dokonce i u intelske integrovane grafiky, coz je velmi podivne, protoze prave vykon grafiky je na propustnosti pameti velmi silne zavisly. Je to ostatne videt i u ryzenu 6000, kde se vykon grafiky ve hrach priblizne zdvojnasobil. Vypocetni vykon intelskych integrovanych grafik je sice slaby, ale ze by zvyseni propustnosti treba o 50% nemelo temer zadny vliv na fps je hodne divne.

Mam hypotezu, ze za mizernymi prinosy ddr5 u intelu by mohl byt prave ten univerzalni pametovy radic a zpusob jeho prace s pameti. Hlavni problem je v tom, ze pamet RAM uz davno neni RAM ­(Random Access Memory = pamet s nahodnym pristupem­). Pametove bunky jsou analogove, jejich obsluha potrebuje dost casu a zpusobuje pri pristupu k nim znacne zpozdeni ­(latency­). Tohle zpozdeni ­(mereno v ns ne taktech hodin­) se napric generacemi pameti moc nemeni. Aby se dala data prenaset rychleji, necte se jen prave adresovany bajt, ale cte se najednou cely blok pameti. A s kazdou generaci pameti se ten blok nacteny pri jedne adresaci pameti zvetsuje.

Jde tedy o spekulativni nacitani dat dopredu, podobne jako to dela CPU ve spolupraci s vyrovnavaci pameti ­(cache­). Pokud jsou predpovedi algoritmu dopredneho cteni uspesne a trefuji se, berou se casto hodnoty z vyroovnavaci pameti a nemusi se chodit do mnohem pomalejsi RAMky.

Kdyz se ale predikce nikdy netrefi, musi se jit pro kazdou hodnotu do RAM a hodnoty nactene dopredu do vyrovnavaci pameti byly nacteny zcela zbytecne a zabiraji dostupnou propustnost zcela bez uzitku. Sance na trefeni nezavisi na prenosove rychlosti, ale na algoritmu predikce a taky na velikosti vyrovnavaci pameti. Proto muze ryzen 5800x3d se snizenymi takty a velkou L3 vyrovnavaci pameti byt na hry lepsi, nez intel vytoceny na mnohem vyssi kmitocty.

Ale zpatky k radici pameti. Mezi ddr4 a ddr5 jsou ­(kosmeticke­) rozdily v napetich, ale hlavni rozdil je v organizaci pristupu k obsahu pameti. Bunky obou pameti ­(bity­) jsou usporadany do matice, ktera je tvorena sloupci a radky ­(pro zjednoduseni neresme banky­). Jedna pamet ­(modul­) ddr4 tvori jeden kanal a jeji radek ma 64 bitu = 8 bajtu. Na jedno adresovani se cte najednou 8 radek a ty pak vnitrni logika pameti vysype jeden po druhem rychlosti urcenou kmitoctem pameti ven na sbernici. Pokud program vyuzije opravdu jen prvni bajt z prvni radky, prenasi se ostatnich 63 bajtu zbytecne a uzitecna rychlost prenosu dat je 64x mensi nez ta nominalni.

Protoze u rychlych pameti je doba prenosu tech 8 dopredu nactenych radek prilis kratka, v porovnani se zpozdenim pristupu k bunkam pameti ­(od adresace do dostupnosti dat­), zvetsil se u ddr5 blok dopredu nacitanych radek 2x a nacita se jich tedy 16. A zaroven se zkratila radka na 32 bitu. V jednom modulu jsou tedy misto 1 kanalu s 64 bity nove 2 kanaly po 32 bitech.

Radic ddr5 tedy potrebuje uvazovat jinou organizaci ukladani dat i pristupu k nim a mit tomu prizpusobeny algoritmus dopredneho nacitani. Pro ilustraci uvedu nacteni 64 bitoveho cisla. U ddr4 muze byt ulozeno v 64 bitove radce jednnoho kanalu a precte se najednou. Kdyby bylo to cislo ulozene stejne v ddr5 modulu muselo by senacitat nadvakrat ze 2 kanalu po 32 bitech.

Je otazka jak je udelany ten intelsky univerzalni ddr4­/dd5 radic pameti. Podle vysledku testu to vypada, ze jeho optimalizace pro ddr5 a jeho strukturu ukladani dat asi neni uplne idealni.

Hlavni duvod proc 6000g hned tak nebudou neni cena ddr5, ale notebooky. Navrh ryzenu 6000 i obchodni zajem amd jsou zamereny jednoznacne na vykonne a efektivni notebooky. Z deklarovaneho poctu partneru programu Adventage se zda, ze o tyhle procesory bude mezi vyrobci docela zajem. A nepochybne i mezi uzivateli, protoze Intel sice mozna bude mit vykonejsi procesor, ale za cenu spotreby, ktera asi moc lidi neoslovi. Vyrobci notebooku tedy budou mit v dodavkach ryzenu 6000 urcite prednost a 6000g nebude driv, nez se tenhle zajem uspokoji.